Obsah

Konfigurační soubory

V Linuxu se valná většina nastavení systému a programů nachází někde ve složce /etc. Schválně si několik souborů odtamtud zobrazte pomocí cat, nebo otevřete v textovém editoru nano. Zjistíte, že ač mají tyto soubory zpravidla rozmanitou syntaxi, po pár chvílích se v nich začnete orientovat - používaná jsou slova běžné angličtiny, většina souborů je též bohatě komentovaná - obyčejně se používá řádek začínajícími znakem # (tak se komentuje i v Shellu/BASHi). Pokud to ale nestačí, většina souborů má i vlastní manuálovou stránku: Například k nápovědě k souboru resolv.conf (tam se nastavuje adresa DNS serveru) se dostanete příkazem man 5 resolv.conf.

My se teď podíváme na tři důležité soubory, jež by neměly chybět v žádném linuxovém systému:

/etc/fstab

Fstab nastavuje diskové oddíly, použitý systém souborů(filesystem type) a místo připojení (mount point). K oddělení jednotlivých zařízení se používá odřádkování, k oddělení jednotlivých položek v řádku je použit prázdný znak tabelátor (\t). Vzniká tak vlastně tabulka:

<file system> <mount point> <type> <options> <dump> <pass>
proc /proc proc nodev,noexec,nosuid 0 0
/dev/sda1 / ext4 defaults,noatime 0 1
/dev/sda2 /mnt/data ext2 defaults 0 2
/dev/sda3 none swap sw 0 0

Položky jsou následující:

  1. Device - Zařízení nebo jiný speciální zdroj dat
  2. Mount point - místo, kam ve filesystému připojit tento oddíl.
  3. Filesystem type - typ souborového systému. Dnešní běžné filesystémy jsou:win: vfat(označení FAT32) a ntfs; linux: ext2, ext3, ext4, btrfs, xfs, zfs; speciální: swap, tmpfs
  4. Options - volby nastavení při připojení. Jejich seznam se dozvíte skrze man mount
  5. Dump frequency - nastavuje utilitu dump, která slouží k zálohování. Typicky nezajímavé (nastavte s klidem na 0)
  6. Pass number - určuje pořadí, ve kterém se při bootování kontrolují systémy. Root filesystém (zařízení, které se připojuje na kořen /) by mělo mít nastavenu 1, ostatní filesystémy buď 2, mají-li být kontrolovány, nebo 0 pokud ne.

—-

/etc/passwd

Seznam uživatelů. Jsou tam i uživatelé, které jste nikdy nezakládali - některé programy si totiž tvoří svoje vlastní uživatelské účty, pod kterými pracují. Je dobrým zvykem, že tito uživatelé mají nastavený shell na /bin/false - tedy se na ně nedá přihlásit.

Jako oddělovač tady slouží dvojtečka (:). Jednotlivé položky v řádcích jsou:

  1. Login name - Přihlašovací jméno
  2. Password - dříve tady bývalo nějakým způsobem jednosměrně zašifrované heslo. Nyní se tato věc přesunula do /etc/shadow (jenž nemohou číst všichni)
  3. User ID - Číselné uživatelské ID. Mělo by být unikátní. Právě tohle je zapsáno v souborech v položce vlastníka.
  4. Group ID - každému uživateli je automaticky přiřazená i skupina jeho jména.
  5. Jméno
  6. Domovský adresář (například /home/uzivatel
  7. Program, který je spuštěn po úspěšném přihlášení (typicky /bin/bash, nebo /bin/sh)

Poznámka: Příkaz 'man passwd' vás dostane na manuál příkazu passwd. Proto se musí ručně určit kapitola manuálu pro konfigurační soubory, chcete-li se dostat k nápovědě souboru: man 5 passwd.

/etc/group

Seznam uživatelských skupin. Odděleno dvojtečkou (:). Položky jsou:

  1. Group name - jméno skupiny
  2. Password - zašifrované heslo skupiny. Pokud je prázdné, není potřeba. Většinou se nepoužívá.
  3. Group ID - číselné unikátní ID skupiny
  4. User list - seznam uživatelských jmen uživatelů, kteří jsou členy této skupiny